I'm sorry... now only in Czech

Znáte vzdušné zámky? Každý občas v nějakém žijeme. A ten můj je modrý. Modrý a plný černobílé klavírní hudby... modrý a plný hebkých kuřecích peříček, ve kterých se krásně usíná a ještě krásněji probouzí...

S trochou spánku
ranní probuzení
v modrém zámku
z čistého poblouznění

hledám v dlani
osud, spásu, přání,
hledám v duši,
co se zpívat sluší

tiché tóny
plížící se ve tmě
neustoupí
plynou stále ke mně

prsty hbité
směle tančí s bílou
nepohrdnou
ani černou vílou

sbírám slova
ze střepů i ze skla
z malé hvězdy,
která na zem klesla

v kočičích tlapkách
pírka vytržená
tiše usnout
a být probuzená

v malém hnízdě
píseň ze rtů plyne
zlatým ránem
vše je navždy jiné

s melodií
křídla jsou tak lehká
každá peruť
však bývá křehká

jemný dotek
letmé pohlazení
vše co bylo,
ve vteřině není

jenom tóny
dál se linou městem
postrčena
jednoduchým gestem

přejít moře
běžet rudou pouští
a náš osud?
Nic nám neodpouští.

S trochou spánku
ranní probuzení
v modrém zámku
ve tvém pohlazení…